Logo text

Kniha KMENY

Preview # 7

10 11 2011

V následujících týdnech budeme čtenáře Biggboss.cz zásobovat ukázkami z připravované knihy Kmeny, ve které si tým kolem Vladimira 518 posvítil na současné městské subkultury. Texty doprovází bohatý fotografický doprovod od Tomáše Součka, který s pražskými partičkami strávil skoro celé léto. Kniha se bude křtít 1. prosince v Meetfactory.

KMENY > TATTOO

Tetování je tak trochu kmen nad všemi kmeny, na druhou stranu se kolem tattoo salónů také shromažďují zajímavé partičky, které mají vlastní názor na svět. Jejich kapitola knihu Kmeny odstartuje a je to velmi výživný materiál. Text napsala Jana Kačurová alias Apačka, která šéfuje hudebnímu časopisu Full Moon. Fotilo se v proslaveném Tribo Tattoo, jehož šéf Michal Burda odpověděl na otázky v druhé půlce kapitoly.

Když mi byly čtyři, chytali jsme s bráchou na zahradě u strejdy a tety na vesnici králíky. Než jsme jednoho ušáka lapili, pomazlili se s ním a nacpali ho zpátky do králíkárny, utekli další dva. Byla to hrozná legrace! Většinou v neděli nám jednoho skokana sebral strýc; surově ho drapnul za zadní nohy, vší silou ho praštil do týlu a pověsil vedle houpačky na železnou tyč držící prádelní šňůry. Na nich se sušilo povlečení a vedle se houpala králičí mrtvola. Před stažením z kůže ho strýc nechal vykrvácet; zelený trávník pod ušákem se pomalu zbarvoval kapkami jasně červené barvy. Nebylo to morbidní. Bylo to na vesnici a bylo to normální.

Jako dítě jsem porážku různých domácích zvířat viděla mnohokrát a pamatuju si to ve všech detailech. Strýc byl řezník, nosil obrovské gumáky na pole, montérky, těžkou flanelovou košili s dlouhým rukávem a řeznickou zástěru, celou od zaschlé krve. Měl hlasitý, chraplavý smích a učil nás spoustu sprostých slov, z nichž některé se stydím používat dodnes. Naši byli z nové slovní zásoby na pokraji zhroucení. Když si strýc jednou vyhrnoval rukávy, fascinovaně jsem zůstala zírat na jeho předloktí. Tyjo, tetování! Křivá námořnická kotva, rozpitý tmavomodrý inkoust. Nikdy dřív jsem kérku neviděla. V rodině se o tom nikdy moc nemluvilo, ale bylo jasné, že to má z kriminálu…

„A slečno, to máte ze salónu, nebo jste seděla v base?“ Výrazně potetovaný člověk je na zastávkách MHD zvyklý na ledacos. Největší pozornost obvykle vzbuzuje barevný rukáv* na pravé ruce, moje první kérka, kterou na jaře 2008 dělal Peter Bobek v pražském studiu Tribo. „A vám se to teda líbí?“ Táhl z něj krabicák na sto honů a žádných odpovědí se nedožadoval, tak jsem mlčela. Ještě chvíli kolem mě obdivně chodil, pokyvoval hlavou a pod vousy si opakoval: „Já mu řikal, že to může bejt i ze salónu…“ V tramvaji jsem si sedla naproti klukovi, který se ke mně, těsně předtím, než vystoupil, naklonil: „Super omalovánky. Ale to muselo bolet, ne?“

„That’s gonna hurt like hell!“ Tatér v legendárním amsterdamském studiu Hanky Panky mě přátelsky varuje. Ukazuje vlastní potetované prsty, ale dušuje se, že na klouby by si jehlou sáhnout nenechal. Chvilku na to, za zvuků desky Blues Brothers, už soustředěně tetuje hvězdy a pobaveně sleduje moje reakce. Druhou ruku si mezitím uznale prohlíží jeho kolega; vyprávím, že je to práce Petera Bobka z Triba, z Prahy, a on na to, že zná a že i když není na „barevný (východo)evropský old school“, moc se mu zrovna tenhle rukáv zamlouvá. Otáčím rukou tam a zpátky, aby si ho prohlédl celý. „Beautiful colors, great piece.“ Moje řeč! V Hanky Panky se mi líbí. Před rokem mi tady tetovali kotník. Šlo o jednoduchý motiv z přebalu jedné mojí oblíbené desky: dva malé, jednobarevné kříže, jeden obrácený, oba schválně nakřivo a nepravidelné. Tátovi jsem to radši ani neukazovala.

Samotný akt tetování je tisíce let starý a jeho přírodní (amatérské) praktikování je spojeno s mnoha kmeny celého světa (a náboženskými, symbolickými i dekoračními účely). Tradice moderního tetování západního světa, jak jej známe dnes, odkazuje do Polynézie 18. století. V Evropě novinku rozšířili námořníci, kteří neodolali „suvenýru“ ze svých plaveb. V průběhu staletí se na obrázky na kůži nabalilo množství negativních asociací, daných historickým kontextem. Nejčastěji se jedná o spojitost s vězením nebo armádou; vyprávět by mohly kurtizány z vyhlášených nevěstinců; dlouhou historii zdobení má japonská jakuza nebo ruská mafie; nacisté si tetováním značkovali vězně v koncentračních táborech. Generační propast ve vnímání tetování je a ještě chvíli zůstane velká; paradoxně, některé aktuální trendy se k minulosti opět vracejí. „Black Heart Procession na noze? Znalec ocení, ale obávám se, že běžné populaci to spíš bude připomínat malůvky z kriminálu.“

A jak odpovídá Michal na otázku po tom, jak se změnilo ponětí Čechů o tetování za poslední roky? …Od devadesátek se hodně proměnilo; veřejnost kérky přijala, a zvlášť ve velkých městech jsou i výrazné obrázky na kůži považovány za běžné a normální. Spíše naopak, lidi na ulici mají tendenci chválit a obdivovat…


Kniha KMENY Preview # 1

Kniha KMENY Preview # 2

Kniha KMENY Preview # 3

Kniha KMENY Preview # 4

Kniha KMENY Preview # 5

Kniha KMENY Preview # 6

Nový Bigg Boss release Kniha KMENY!


Kniha se bude křtít 1. prosince v Meetfactory.

biggboss