Logo text

Epos 257 > Retroreflexe

GR GD
06 04 2017

Jedna z nejvýraznějších figur českého street-artu, Epos 257, vystavuje svoji aktuální tvorbu v Národní galerii v Praze. V prostoru Korza ve Veletržním paláci představuje nejnovější projekt Retroreflexe.

„Na Retroreflexi jsem pracoval více jak tři roky. Často se pohybuji městskou krajinou, projíždím jí autem, chodím jí pěšky, mapuji její terén a sbírám dílčí artefakty. Retroreflexe je mapa dopravních značek, které se mi staly symboly mého města“, popisuje projekt Epos 257.

Česká veřejnost Epose 257 zná zejména díky rozmístění třiceti balíků sena po pražských veřejných prostranstvích, které vzbudilo spoustu seriózních otázek i bulvárních spekulací o zemědělském aktivismu, přípravě na žhářství či podivném teroristickém útoku. Městské úředníky nejvíc potrápil oplocením části Palackého náměstí (50 metrů veřejného prostoru, 2010). Jakkoliv je to na tak frekventovaném místě překvapivé, plot vydržel bez povšimnutí téměř dva měsíce. Dlouhodobě pracuje s billboardy – střílí na ně paintballovou puškou, rozřezává je, vystavuje i prodává. Právě jeden z těchto billboardů se stal trvalou součástí sbírek Národní galerie v Praze. Nedávno zase prošel Prahu korytem potoka Botič a odtud dokumentoval proměny městského organismu na jeho březích.

Také projekt představený ve Veletržním paláci vznikal v pražském veřejném prostoru. Název Retroreflexe odkazuje k odrazivým vlastnostem materiálů využívaných na dopravním značení. Tento materiál odráží světlo zpátky ke zdroji, stejně tak jako Retroreflexe je odrazem umělcových výprav městskou krajinou. Městská krajina a jeho infrastruktura se neustále dynamicky mění, Retroreflexe se tak stává mapou její minulosti. Cílem je zpětné uvážení našeho vztahu k veřejnému prostoru města. Ústřední dílo výstavy přitom v galerii vůbec není. Zůstává tam, kam patří – v ulicích města, konkrétně na fasádě jednoho z bytových domů na Smíchově, a návštěvník výstavy se s ním seznamuje díky živému přenosu a četným dokumentacím jeho postupného vzniku. Mezi exponáty nechybí oranžová vesta, stěžejní nástroj pro umělcovu práci.

„Oranžová vesta funguje ve veřejném prostoru jako povolenka k činnosti. Přestože je křiklavě barevná, člověk se v ní paradoxně stává naprosto neviditelným.“

Návštěva výstavy je zdarma, ale peníze na ní přesto budete potřebovat. Podmínkou vstupu je totiž výměna české bankovky jakékoliv nominální hodnoty za zcela novou. Akt směny návštěvníkovi nabízí klíč k pochopení vzniku některých děl na výstavě a zároveň ho zapojuje do vzniku nového uměleckého díla.

E-shop

Live