Logo text

Star Trek & živoucí Manifest futuristické architektury

A FI
11 09 2017

Bezmála dvouminutová pasáž v první třetině blockbusteru Star Trek Beyond působí tak trochu jako film ve filmu. Architektonicky a technologicky přehuštěná, kamerově opulentní odysea založená na kombinaci současného hi-tech stavitelství s futuristickým a veskrze optimistickým výhledem do “naší” budoucnosti. Gigantickou kosmickou základnu Yorktown s vizuálem živoucího atomu navrhl concept designer Sean Hargreaves, finální filmovou podobu jakési naddimenzované verze ikonické Dubaje* jí pak vtiskl production designer Thomas Sanders.

Kosmický hub
Dle slov herce a spoluscenáristy filmu Simona Pegga jde svým způsobem o obří diplomatický hub, mimo jeho slova pak jednoduše o utopickou představu levitující metropole, která už jen vizuálním ztvárněním reflektuje dokonalou provázanost mezilidských vztahů a ideologií. Zrealizovaný ideál naprosté civilizační a technologické harmonie**, formální i obsahové čistoty. Pokud vám to zní lehce fašisticky, oslí můstky si v útrobách závratné konstrukce začněte stavět pro italský futurismus.

Futurism Now!
Radikální směr se silnými náckovskými sklony*** se již od svého manifestu v roce 1909 nevázal pouze k malířství, grafice, hudbě, literatuře, technologiím nebo obecně ke stylu života, ale rovněž se pokoušel ovlivnit architekturu a stavitelství. Jedním z lídrů se vedle Marinettiho stal architektonický kreslíř Antonio Sant’Elia, jehož ústřední ideje z vlastního Manifestu futuristické architektury (1914) naplňuje startrekovská základna téměř dokonale.

Nová ošklivost
Architektura dle něho musela okamžitě přestat navazovat na jakoukoliv tradici a měla najít nový exkluzivní počátek. Absolutním stropem futuristických vizí se stala pouze a jedině mobilní , v každém detailu a ohledu dynamická města s charakterem oživlých gigantických strojů. Výtahové šachty se definitivně přestaly skrývat, dekorativnost se stala urážkou, za právoplatné stavební prvky šlo považovat pouze sklo, ocel a beton. Samotné mrakodrapy dokonce měly přímo za cíl být krásnými a elegantními v čistých přesných liniích, stejně jako (doslova) “neobyčejně „ošklivými“ ve své mechanické jednoduchosti.” ****

Yorktown Beyond
Už teď je jisté, že pokud by Sant’Elia obdržel lístek do Yorktownu, pravděpodobně by se zamiloval na první, klidně i letmý pohled. Zmiňovaní kreativci během realizace Star Trek Beyond (dost možná nevědomky) pojali jeho pozemské architektonické vize jako ideální odrazový můstek pro zrození jedné z technologicky nejodvážnějších a nejhutnějších metropolí novodobé sci-fi. Jakoby vzali jeho nákresy a obrazy, dodali jim život, současně je ovšem v mnoha detailech i celcích radikálně upgradovali, dodali jim absolutní technologickou nevázanost a koneckonců i stav beztíže.

1) Během fascinujícího průletu organickou strukturou si všímejte, nakolik trikové oddělení filmu muselo klíčovat jednu dubajskou ikonu za druhou. Spatřit můžete namnožené verze plachetnicové Burj Al Arab, jezerní Jumeirah Lakes Towers a v neposlední řadě i škeblovité stanice metra.

2) Manifest futuristických malířů z roku 1910 považuje slovo “harmonie” za součást tyranie, proti níž je třeba povstat. Takže dobrý večer.

3) Italský futurismus již od svého ustanovujícího manifestu z února 1909 veřejně oslavoval demolice muzeí a knihoven, opovrhoval feminismem a obecně ženami a za „jedinou hygienu světa“ považoval válku. Paradoxem zůstává, že sami němečtí nacisté během svého nástupu k moci futurismus prohlásili za veřejně zakázané zvrhlé umění.

4) extraordinarily “ugly” in its mechanical simplicity.

3x Antonio Sant’Elia

3x Sean Hargreaves

14x Star Trek Beyond

Ondřej Čížek

E-shop