Logo text

Budovy Transgasu nebudou kulturní památkou a jejich majitel je může zbourat

A
21 11 2017

Praha – Vizitka souboru budov Transgas na Vinohradské ulici v Praze (budovy nebudou kulturní památkou a jejich majitel je může zbourat):

- Stavby vznikly v letech 1966 až 1976 pro potřeby řídícího centra budovaného mezinárodního plynovodu ze Sovětského svazu do Československa a dále do západní Evropy. Bylo zde sídlo Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky, později sídlo Středočeské energetické, nyní je v budovách klientské centrum Všeobecné zdravotní pojišťovny. Budovy vlastnila společnost ČEZ, která je prodala developerské skupině HB Reavis. Ta je plánuje zbourat a nahradit moderními kancelářskými budovami podle návrhu Jakuba Ciglera.

- Autory komplexu v brutalistním stylu s technicistními detaily jsou Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.

- Soubor tří staveb stojí v dolní části Vinohradské ulice v sousedství budovy Českého rozhlasu a je ohraničen ulicemi Římská a Rubešova. Stavbě musely ustoupit dva činžovní domy ze 70. let 19. století.

- Dominantou komplexu je vysutá obdélná budova ústředny dispečinku obložená izolací z dlažebních kostek. Výrazné je také použití plynovodního potrubí, které vytváří tunelové spojení všech tří budov a které je také použito místo zábradlí.

- V zahloubeném rohu parteru při Římské ulici byla kašna s motivem levitující koule, kterou navrhl Ivo Loos.

- Dodnes se zachovala část reprezentativních interiérů, na nichž Loos spolupracoval s architektem Janem Fišerem.

- V budovách, které jsou částí odborníků i veřejnosti považované za jedny z nejošklivějších v Praze, byl svého času umístěn nejmodernější počítač v tehdejším Československu. Známé jsou také z filmu Vesničko má středisková, kde si zahrály sídlo firmy Dřevoplech.

- Budovy Transgas jsou na území památkové zóny Vinohrady a v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, která byla vyhlášena v roce 1971.

- “Realizace Transgasu je jednou z několika spojnic, která udržovala mentální propojení československé architektury s evropským děním. Odvážnost konstrukčního a architektonického má v sobě ještě další kvalitu, kterou je zužitkování energie samotného místa a rozvinutí potenciálu dalšího rozvoje tohoto území,” řekl o stavbách podle www.archiweb.cz kurátor Rostislav Koryčánek.

- Autoři podnětu na prohlášení staveb za památku budovy označili za vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.

- Ministerstvo kultury se návrhem na prohlášení staveb za památku zabývalo z podnětu Klubu za starou Prahu. Národní památkový ústav prohlášení nedoporučil, konstatoval, že “dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny”. Ministerská komise se návrhem přesto začala zabývat. Koncem loňského roku ministerstvo rozhodlo, že komplex památkou nebude. V odůvodnění mimo jiné uvedlo, že “architektonické kvality stávající budovy nevyvažují jeho závažné urbanistické nedostatky”.

- Ministr Daniel Herman začal letos na jaře rozhodnutí svých úředníků přezkoumávat. Koncem září v médiích uvedl, že mu rozkladová komise doporučila přehodnotit přístup úřadu s tím, že Transgas je třeba zachovat.

- Minulý týden informoval Klub za starou Prahu, že ministr Herman zastavil přezkumné řízení, a tím i prozatímní památkovou ochranu budov. V rozhodnutí ministra se mimo jiné uvádí, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, že detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko, že se v areálu neudála žádná významná kulturněhistorická událost či že domy nejsou významným příkladem brutalismu. “Autoři nemovitostí se snažili napodobit západní vzory, ale s velice sporným výsledkem,” stojí v rozhodnutí.

Autor: ČTK, 21.11.17 13:05

E-shop